Dva kříže, starý a nový - A.W. Tozer

Kříž, na kterém zemřel Ježíš, se stal též křížem, kde zemřel jeho apoštol. Ztráta, odmítnutí, pohana patří ke Kristu stejně jako k těm, kteří jsou v pravdě Jeho. Kříž, jenž je zachraňuje je také zabíjí a vše, kde toto chybí je falešná víra, ne pravá víra. Co k tomu však dodat, když velká většina našich křesťanských vůdců nežije jako ukřižovaní, nýbrž jako ti, kdo přijímají svět dle vlastních měřítek - odmítajíce jen jeho hrubé prvky? Jak můžeme pohlédnout do tváře tomu, který byl ukřižován a zabit, když vidíme, jak jsou jeho následovníci přijímáni a chváleni? A přece kážou kříž a hlasitě se ohrazují, že jsou pravými věřícími. Jsou zde tedy dva kříže? Měl Pavel na mysli jednu věc a oni druhou? Obávám se, že tomu tak je, že jsou tu dva kříže, starý a nový.

Jsa si vědom vlastních hlubokých nedostatků, budu mluvit s láskou o všech, kdo na sebe berou ono drahé jméno, jímž jsme my křesťané nazýváni, ale vidím-li správně, kříž populárních křesťanů není křížem Nového zákona. Je to spíše zářivá ozdoba na prsou sebejistého a tělesného křesťanství, jehož ruce jsou vskutku Ábelovy, ale hlas Kainův. Starý kříž zabíjel lidi, ten nový je baví. Starý kříž odsoudil, nový je jim hrou. Starý kříž zničil doufání v těle, nový je k tomu povzbuzuje. Starý kříž přinesl slzy a krev, nový přináší smích. Tělo s úsměvem a sebejistotou káže a zpívá o kříži, před křížem se sklání a ukazuje na něj s pečlivě hranou teatrálností, ale na tomto kříži nechce zemřít a jeho pohanění tvrdošíjně odmítá nést.

Dobře vím, kolik lahodně znějících námitek může být vzneseno na podporu nového kříže. Nezískává nový kříž obrácené, nečiní z mnohých následovníky a je o tolik úspěšnější pokud jde o čísla? Neměli bychom se přizpůsobit měnícím se časům? Copak jsme neslyšeli slogan "nové časy, nové způsoby?" A kdo jiný, než někdo velmi starý a konzervativní by trval na smrti jako dané cestě k životu? Ale kdo se dnes zajímá o temný mysticismus, který své tělo odsuzuje na kříž a požaduje pokoru jež sebe za nic nemá, za ctnost, která má být praktikována moderními křesťany? Takové a ještě mnohem lehkomyslnější námitky jsou vznášeny, aby dodaly zdání moudrosti prázdnému a bezvýznamnému kříži populárního křesťanství.

Bezpochyby jsou zde mnozí, jejichž oči jsou otevřeny k tragédii našich časů, ale proč jsou zticha, když je jejich svědectví tak bolestně třeba? V Kristově jménu lidé vyprázdnili Kristův kříž. "Slyším halas rozpustilých písní". Lidé si rydlem zpracovali zlatý kříž a před ním se posadili, aby jedli, pili a povstali ke hrám. Ve svém zaslepení nahradili práci vlastních rukou za dílo Boží moci. Možná, že je dnes naší největší potřebou příchod proroka, který na úpatí hory rozbije kamenné desky a zavolá Církev k pokání nebo soudu.

Autor: A.W. Tozer

Žádné komentáře

Odpovědět