Chyba
v současné evangelizaci leží v jejím humanistickém přístupu. Je přímo
fascinovaná velkým, hlučným, agresivním světem s jeho velkými jmény a obdivovanými hrdiny, jeho bohatstvím a výstředními pompézními
slavnostmi. Milionům
zklamaných lidí, kteří si vždy žádali světskou slávu, ale nikdy ji
nedosáhli, moderní evangelium nabízí rychlou a jednoduchou zkratku k
touhám jejich srdce. Klid
mysli, štěstí, blahobyt (prosperitu), společenské přijetí, pozornost
veřejnosti, úspěch ve sportu, obchodě, na poli zábavy a možnost
příležitostně sedět na slavnostní hostině u jednoho stolu se slavnou
osobností - vše na zemi a nakonec v nebesích. Určitě žádná pojišťovna nemůže z uvedeného nabídnout ani polovinu. V
tomto povrchním schématu se Bůh stává Aladinova lampou,
která poslouchá každého, kdo přijme Jeho Syna a podepíše členský průkaz. Toto hrubé nepochopení (překroucení) pravdy je v pozadí mnoha našich současných evangelizačních aktivit. Určuje
směry, buduje programy, rozhoduje o obsahu kázání, stanovuje kvalitu
místních sborů a často i celých denominací, nastavuje vzor (předlohu)
pro náboženské spisovatele a formy redakční politiky mnoha
evangelických publikací. Tento
koncept křesťanství je ve své podstatě mylný a jelikož se dotýká duše
člověka, představuje nebezpečnou, až smrtelnou chybu. Ve
své podstatě je to jen něco víc než slabý humanismus spojený se slabým
(nevýrazným) křesťanstvím, aby mu takto byla přidána duchovní vážnost. Stále se začíná s člověkem a jeho potřebami, a potom se ohlíží po Bohu.
Pravé křesťanství odhaluje Boha hledajícího člověka, jehož osvobozuje od jeho ambicí. Bůh musí být vždy na prvním místě. Evangelium ve svém biblickém kontextu dává Boží slávu na první a spasení člověka na druhé místo.
Andělé přibližující se z výšin volali:
Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle!
To dává slávu Bohu a požehnání lidstva do správného pořadí, jak je tomu i při úvodních slovech modlitby:
Otče náš, který jsi v nebesích! Posvěť se jméno Tvé!
Předtím než smíme něco žádat, musí být oslaveno Boží jméno. Boží sláva je a vždy musí zůstat pravým výchozím bodem křesťana. Cokoliv co začíná kdekoliv jinde, ať je to co chce, určitě není křesťanství Nové Smlouvy.